Rodinná fotografie je z fotografických disciplín bezesporu jednou z nejstarších. Od formalistního přístupu, kdy se jednalo spíše o jakési záznamy rodinných hierarchií semknutých okolo otce, coby hlavy rodiny, jsme se dopracovali až do dnešního dne, kdy příliš konzervativní způsob může znamenat velmi směšný výsledek bez emocí a bez autenticity vztahů. Rodinná fotografie je fotografií „ pro upomínku“, má zachovat „ jací jsme byli“, případně jak jsme se v určitém období svého života cítili.
Před samotným fotografováním si obvykle dám s klienty schůzku, kde si vyslechnu jejich představu, porůznu vyzvídám, kde to mají rádi, abychom rozhodli o místě, které nejen oni, ale i jejich přátelé a rodina, budou – li si fotografii prohlížet, vnímali jako přirozené. Stanoví se závazný počet fotografií a jejich cena. Počítejte se sérií limitovanou minimem 5 fotografií a startovací cenou okolo 3.000,- Kč . Dostanete též rozličné informace o samotném průběhu fotografování a především, osobně se poznáme.
Nejsem zastáncem rodinné fotografie v ateliéru, kde musí děti i rodiče hrát nepřirozenou roli. Dětem se zde vnucují „ erární hračky“, ke kterým nemají vztah. Osvětlení zde můžeme dosáhnout dokonalého, je to však na úkor přirozenosti. Dobře nasměrované slunce zůstane navždy světlem nejkrásnějším.
Tím nejpodstatnějším na rodinné fotografii je rodinné pouto. Tím nejpřirozenějším jeho projevem je, když děti s dohledem rodičů objevují svět, zkoumají přírodu soustředěně, nebo se naprosto odevzdávají do náruče jednoho z rodičů.
Snažím se vnímat všechny členy rodiny jako rovnocenné jedince. Nenutím nikdy děti nesmyslně „ trdlovat“, respektuji bezvýhradně jejich důstojnost, nenutím je k poslušnosti, pokud se zrovna chtějí „vyblbnout“. Nezaměřuji se však jen na děti. Neméně důležitý je vztah dvou lidí, kteří jim poskytují pocit bezpečí, jejich vzájemná náklonnost, jejich dospělé a zralé partnerství.
Snažím se rodinu nerušit, jsem spíš přítomen procházce nebo rodinnému víkendu s prarodiči. Uvědomuji si v těchto chvílích, že musím být tichým svědkem. Nesmím být hybatelem věcí, nesmím deformovat obraz, který bude v budoucnu vzpomínkou na krásné chvíle. Tím idelálem je, když z jejich vzpomínek přítomnost fotografa zcela vymizí.
Fotografování mimo ateliér je poměrně časově náročné, počítejte s tím, že pro sérii, z které se nakonec vybere cca 30 fotek, budete potřebovat třeba celé odpoledne. Fotografií je potřeba zhotovit poměrně velké množství. Minimálně půl hodiny potrvá, než si děti na fotografování zvyknou a uvolní se. Délka fotografování souvisí také s počtem osob. Prostě čím víc očí, tím více mrknutí. Pro zachování autenticity a uvolněné atmosféry se těžko bude fotografovat metodou „Vyletí ptáček a sýr“.
V oblečení, které zvolíte, se vy i vaše děti musí cítit dobře, není dobré se na procházku či návštěvu prarodičů nějak nezvykle „ vyšňořit“. Vyvarovat byste se měli triček s nápisy a obrázky, velice intenzivně totiž odpoutávají pozornost od tváří a dějů na fotografii.
Rodnná fotografie je ideálním dárkem pro prarodiče, kteří velice ocení fotografii ve formátu, na který si mohou sáhnout v albu, nebo si ho mohou pověsit ve velkoformátovém tisku na zeď. O formátech, možnostech tisku a jejich cenových relacích se pokusím pohovořit v některém z dalších příspěvků. Zejména např. u tisků na plátno není cena jediným parametrem, o kterém byste měli mít povědomí. Tento dárek je velice osobní a máloco se jeho emocionálnímu významu vyrovná. Často je přijímán se značným dojetím. Rodinná fotografie je citovou investicí do budoucna. Hodnota fotografie, byť je sebekrásnější, je nejmenší v čase jejího vzniku. Stává se z ní však vzácnost za pět, deset a více let. Je-li ohleduplně opatrována, stává se rodinným pokladem.
Sním o scéně. Babička sedí na gauči a má na kolenou svého vnoučka. V rukách mají fotografii z roku 2013, kdy byla babička ještě mladá. Klouček hledí a po chvilce říká: „Babičko, ty jsi byla krásná! A co je to tady za holčičku?“ „To je tvá maminka.“
Nenechme ležet fotografie v bezduché paměti počítačů. Přičiňme se, aby společné chvíle mohla být chována jako vzácnost . Navraťme fotografii do domácností a do srdcí lidí.
Rodinná fotografie je z fotografických disciplín bezesporu jednou z nejstarších. Od formalistního přístupu, kdy se jednalo spíše o jakési záznamy rodinných hierarchií semknutých okolo otce, coby hlavy rodiny, jsme se dopracovali až do dnešního dne, kdy příliš konzervativní způsob může znamenat velmi směšný výsledek bez emocí a bez autenticity vztahů. Rodinná fotografie je fotografií „ pro upomínku“, má zachovat „ jací jsme byli“, případně jak jsme se v určitém období svého života cítili.
Před samotným fotografováním si obvykle dám s klienty schůzku, kde si vyslechnu jejich představu, porůznu vyzvídám, kde to mají rádi, abychom rozhodli o místě, které nejen oni, ale i jejich přátelé a rodina, budou – li si fotografii prohlížet, vnímali jako přirozené. Stanoví se závazný počet fotografií a jejich cena. Počítejte se sérií limitovanou minimem 5 fotografií a startovací cenou okolo 3.000,- Kč . Dostanete též rozličné informace o samotném průběhu fotografování a především, osobně se poznáme.
Nejsem zastáncem rodinné fotografie v ateliéru, kde musí děti i rodiče hrát nepřirozenou roli. Dětem se zde vnucují „ erární hračky“, ke kterým nemají vztah. Osvětlení zde můžeme dosáhnout dokonalého, je to však na úkor přirozenosti. Dobře nasměrované slunce zůstane navždy světlem nejkrásnějším.
Tím nejpodstatnějším na rodinné fotografii je rodinné pouto. Tím nejpřirozenějším jeho projevem je, když děti s dohledem rodičů objevují svět, zkoumají přírodu soustředěně, nebo se naprosto odevzdávají do náruče jednoho z rodičů.
Snažím se vnímat všechny členy rodiny jako rovnocenné jedince. Nenutím nikdy děti nesmyslně „ trdlovat“, respektuji bezvýhradně jejich důstojnost, nenutím je k poslušnosti, pokud se zrovna chtějí „vyblbnout“. Nezaměřuji se však jen na děti. Neméně důležitý je vztah dvou lidí, kteří jim poskytují pocit bezpečí, jejich vzájemná náklonnost, jejich dospělé a zralé partnerství.
Snažím se rodinu nerušit, jsem spíš přítomen procházce nebo rodinnému víkendu s prarodiči. Uvědomuji si v těchto chvílích, že musím být tichým svědkem. Nesmím být hybatelem věcí, nesmím deformovat obraz, který bude v budoucnu vzpomínkou na krásné chvíle. Tím idelálem je, když z jejich vzpomínek přítomnost fotografa zcela vymizí.
Fotografování mimo ateliér je poměrně časově náročné, počítejte s tím, že pro sérii, z které se nakonec vybere cca 30 fotek, budete potřebovat třeba celé odpoledne. Fotografií je potřeba zhotovit poměrně velké množství. Minimálně půl hodiny potrvá, než si děti na fotografování zvyknou a uvolní se. Délka fotografování souvisí také s počtem osob. Prostě čím víc očí, tím více mrknutí. Pro zachování autenticity a uvolněné atmosféry se těžko bude fotografovat metodou „Vyletí ptáček a sýr“.
V oblečení, které zvolíte, se vy i vaše děti musí cítit dobře, není dobré se na procházku či návštěvu prarodičů nějak nezvykle „ vyšňořit“. Vyvarovat byste se měli triček s nápisy a obrázky, velice intenzivně totiž odpoutávají pozornost od tváří a dějů na fotografii.
Rodnná fotografie je ideálním dárkem pro prarodiče, kteří velice ocení fotografii ve formátu, na který si mohou sáhnout v albu, nebo si ho mohou pověsit ve velkoformátovém tisku na zeď. O formátech, možnostech tisku a jejich cenových relacích se pokusím pohovořit v některém z dalších příspěvků. Zejména např. u tisků na plátno není cena jediným parametrem, o kterém byste měli mít povědomí. Tento dárek je velice osobní a máloco se jeho emocionálnímu významu vyrovná. Často je přijímán se značným dojetím. Rodinná fotografie je citovou investicí do budoucna. Hodnota fotografie, byť je sebekrásnější, je nejmenší v čase jejího vzniku. Stává se z ní však vzácnost za pět, deset a více let. Je-li ohleduplně opatrována, stává se rodinným pokladem.
Sním o scéně. Babička sedí na gauči a má na kolenou svého vnoučka. V rukách mají fotografii z roku 2013, kdy byla babička ještě mladá. Klouček hledí a po chvilce říká: „Babičko, ty jsi byla krásná! A co je to tady za holčičku?“ „To je tvá maminka.“
Nenechme ležet fotografie v bezduché paměti počítačů. Přičiňme se, aby společné chvíle mohla být chována jako vzácnost . Navraťme fotografii do domácností a do srdcí lidí.
Žádné komentáře:
Okomentovat