
Palermská městská pláž je dlouhá, že nejde přehlédnout. Jde ale pravděpodobně přeběhnout, tam a zpět. Potkávali jsme tytéž lidi několikrát za naši procházku.

Milenci u sebe, držící se za prdele, psi, děti na kolech a s míčem. Opodál ruch jedné z nejrušnějších ulic. Věčné troubení je tichem Palerma.

Výrostci, znudění, v roztoužených houfech. Malý kluk na velkém kole, kterému ještě máma nedovolila rozbalit to s vlasovými kreacemi naplno, odkoukává frajeřiny, na které se balí holky.

Fotoaparát jsem nechal jen viset. Ledabyle, tak , jak se mne pohled dotknul, pouze jsem se natočil srdcem k všedním událostem a zmáčkl spousť.