Domnívám se, že mi velmi v počátcích pomohlo, že se nebojím patosu. Nechovám v sobě za něj žádný stud. Když to tak cítím, " narvu" to tam. Dnes bych podobnou fotografii, odhadem starou tak 5 let, udělal jinak, ale je poučné si své staré fotografie prohlédnout. Některé jsou k pousmání a v některých člověk postřehne stopu něčeho, co je dnes již vytříbenější. Podstata je ale stejná. Jen se prostě dříve malovalo tlustší tužtičkou a více neobratně. Bylo to fotografické dětství. A za dětství je normální se nestydět.
29 ledna 2013
Domnívám se, že mi velmi v počátcích pomohlo, že se nebojím patosu. Nechovám v sobě za něj žádný stud. Když to tak cítím, " narvu" to tam. Dnes bych podobnou fotografii, odhadem starou tak 5 let, udělal jinak, ale je poučné si své staré fotografie prohlédnout. Některé jsou k pousmání a v některých člověk postřehne stopu něčeho, co je dnes již vytříbenější. Podstata je ale stejná. Jen se prostě dříve malovalo tlustší tužtičkou a více neobratně. Bylo to fotografické dětství. A za dětství je normální se nestydět.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Super!!! ;)
OdpovědětVymazat